Mandle jsou plody mandloně obecné (známé též jako mandlovník) a pochází ze středního východu. Tyto stromy nalezneme především v subtropech, ale daří se jim i v teplejších oblastech naší republiky – hlavně na Moravě. V subtropech ovšem dosahují výšky 12 m, kdežto u nás pouhých 6 metrů. Liší se také ohledně výtěžnosti – ve svém přirozeném prostředí plodí mnohem více.

Doporučená denní dávka mandlí je 28 g, což by se dalo přirovnat k jedné hrsti. Konzumovat se dají jen tak, nebo v jednom z mnoha jídel, kterých mohou být součástí (především vánoční pečivo, saláty, dezerty či opražené jako pochutina). Vyrábí se z nich marcipán a řada nejrůznějších alkoholických nápojů. Další výrobky z nich pak mohou nahradit některé z běžných surovin, kterými jsou mléko, máslo či mouka. Mandle jsou bezlepkové, bezlaktózové a lidem, kteří vůči těmto látkám mají intoleranci, v mnohém pomohou. Zde jsou:

• Mléko – je plné antioxidantů, minerálů (hořčík, sodík a fosfor) a vitamínů D, E a B. Neobsahuje laktózu, cholesterol, nasycené tuky a jeho energetická hodnota je též nižší. Oproti kravskému obsahuje však také méně bílkovin. Používá se všude tam, kde by jinak přišlo právě mléko kravské.
• Máslo – je plné antioxidantů, bílkoviny, vlákniny, vitamínů a mononenasycených mastných kyselin. Jeho chuť je oříšková a mírně nasládlá, využijeme jej proto spíše do sladkých pokrmů – ranních kaší, na čerstvé ovoce, do zdravých zákusků, ale jíst se dá i jen tak samotné.
• Mouka – obsahuje hodně zdravých tuků, bílkovin, vlákniny, minerálů (hořčíku, vápníku, draslíku). Používá se zejména při pečení zákusků a cukroví, které jsou pak ještě lahodnější. K sehnání je jak mandlová mouka 1 kg, tak i v menších gramážích.

Na trhu seženeme mandle loupané i neloupané, které jsou ale lepší? Ceníme si jich jako cenného zdroje antioxidantů, které jsou ovšem obsaženy především ve slupce. Proto pokud můžeme, jíme plody i se slupkou, jinak se zbytečně ochuzujeme o tyto zdraví prospěšné látky.