Teoretická průprava probíhá většinou na počítači interaktivní formou výuky s mnoha videosekvencemi, které poslouží jako názorná ukázka. Provádí se v zavedených učebnách a většinou jde o několik tematicky zaměřených celků po 3 hodinových blocích. Praktická cvičení pak probíhají v bazénech nebo v prostředí tzv. kontrolované vody, kde je minimální riziko úrazu a poškození zdraví. Kvalitní potápěčský kurs poznáte i podle toho, že se instruktor věnuje skupině zájemců maximálně v počtu 4 osob.

Každý začátečník by měl

• nabýt jistoty, že výcvik zvládne po stránce zdravotní způsobilosti. Měl by tomu odpovídat nejen jeho zdravotní stav, ale i fyzická zdatnost. Pod vodou se lidé pohybují v naprosto odlišném prostředí, které někoho může uvádět do stavu klaustrofobie nebo paniky, řada lidí po absolvování cvičného ponoru následný kurs vzdá.
• absolvovat pravidelné lékařské prohlídky. Každá závažnější nebo delší nemoc ovlivňuje způsobilost k potápění a to by měl také vždy lékař posoudit.
• vlastnit potápěčský průkaz a v něm deklarovat potvrzení o způsobilosti k potápění po zdravotní stránce, které potvrdí opět lékař.
• dbát pokynů zkušených kolegů, pro začátečníky zejména platí zákaz potápění bez možnosti přímého výstupu k hladině, např. v jeskyni, pod ledovým krunýřem, uvnitř trupu vraku lodi, vraku letadel apod.
• potápět se jen do hloubek 15 metrů a nad tyto hloubky jen se zkušeným kolegou, přičemž se musí dbát na tzv. hloubkové a časové limity, které určí zkušený potápěč.

Po absolvování kurzu potápění plzeň se z vás stane potápěč. To však neznamená, že máte dostatek zkušeností k tomu, vydat se na volné moře bez doprovodu zkušenějšího kolegy. Většina Čechů, které zláká potápěčský kurs, se chce věnovat sportovnímu potápění, nejčastěji v přímořských oblastech Chorvatska, Itálie, Francie a Španělska. Jen zlomek lidí se bude potápět ve sladkovodních jezerech a přehradách, nebo se hodlá věnovat profesionální činnosti.

Každý, kdo se do mořských hlubin vydá sám, velice riskuje. Nebezpečím pro potápěče nejsou jen vodní živočichové, např. murény nebo žraloci, jde o silné spodní proudy, které často oběť zanesou do značné vzdálenosti od pobřeží do hlubin na volné moře. S potížemi se mohou setkat i zkušení borci, stává se, že ztratí orientaci, neví, v jaké se nachází hloubce, zpanikaří a vůbec netuší, kde je v tu chvíli hladina. Když se s takovým proudem setkáte, jen stěží z něj vyplavete a zpravidla jedinou pomocí je vystřelení kompresní bójky, která je s potápěčem spojena ocelovým lankem. Bóje se pak pro záchranáře stává jediným záchytným bodem. Že není radno spodní proudy podceňovat, prokazují desítky utonulých lidí, někteří z nich dokonce pocházeli z České republiky.